Konečně hezky a rychle na inline

Dopoledne jsem vrátil magnetoterapický přístroj, kterým jsem si 14 dní leštil kolena a těšil se na nějakej pohyb.

A tak jsme si konečně s Gabčou dali varhaní inlinestezku celou. Moc se do toho Gabče nechtělo, protože měla strach z cesty dolů.Poslední asi 3km jsou do kopce, ale s krásnýmm výhledem. Byli jsme na vrcholu blaha a cesta utíkala krásně a rychle. Sice místy dost mokrého listí ale posledních stoupavých pár kilometrů bylo čistých. Dokopce nás tlačil vítr a dolů krásně brzdil. I tak byla Gabča dost bojavá a křečovitá.Kamínky a klacíky na trase jí nedělají dobře. Takže pro mě to byla jen taková kochačka a protahovačka.

Večer jsem si ale zajel zarychlobruslařit na letiště a tam si dal asi 33km za 90 min při průměrné tepovce asi 160. Byl to docela fofr a vítr pořádnej, takže s ním v zádech i 30km v hodině, ale proti kolem 18.

Do auta už sedám za tmy kolem 19hodiny, ale nádherně smradlavej (to je známka toho že jsem to neflákal)  a dokonale  vyježděnej.

Na víkend bychom rádi s rodinou do Němec na brusle tak uvidíme.

Jo a taky pracuju a tak bych do rachoty rád na kole.